Vánoční koncert

Vážení diváci,

Pro slavnostní předvánoční chvíle jsme pro vás připravili dvě z nejkrásnějších  pastorálních děl českých autorů, jejichž tvorba i prostředí, v němž žili, se hodně liší.  Přesto hudba J.J.Ryby i F.X.Brixiho neodmyslitelně patří k českým Vánocům.

  František Xaver Brixi

 Narodil se 2. ledna 1732 jako syn proslulého pražského varhaníka Šimona Brixiho (1693–  1735) a jeho ženy Barbory rozené Fialkové. Vystudoval hudebně zaměřené piaristické  gymnázium v Kosmonosích. Poté působil v několika pražských chrámech jako varhaník,  např. u sv. Mikuláše na Malé Straně. Velmi brzy se zařadil mezi uznávan, se stal kapelníkem  katedrály sv. Víta, což byla v tehdejších dobách nejvýznamnější funkce v pražském hudebním životě. Tu zastával až do své smrti.  Dále účinkoval v kostele benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě, kde vznikly proslulé  koncerty pro varhany a orchestr. Brixiho  umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německa patřil v sedmdesátých a osmdesátých  letech 18. století k nejhranějším autorům chrámové hudby, mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním  dramatům. Ačkoli žil ještě v době baroka, užitím nových prvků, projasněným výrazem, svěžestí a promyšlenou stavbou skladeb je jeho hudba předzvěstí klasicismu. Za svůj život zkomponoval obrovské množství skladeb (kolem 500), převážně duchovních (přes sto mší a dalších téměř 300 skladeb včetně oratorií, varhanních skladeb, koncertů). Nikdy nebyl ženatý a neměl děti. Žil v dnešní Thunovské ulici na Malé Straně. Zemřel velmi mladý, v 39 letech, patrně na tuberkulózu.

Jakub Jan Ryba

Narodil se v r. 1765 v Přešticích. Už jako osmiletý  uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce piaristické gymnázium v Praze a poté filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání, kromě češtiny a němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky, byl přívržencem osvícenské ideologie. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem. Kromě tří hlavních předmětů vyučoval venkovské děti i dějepis, přírodopis a dokonce je učil plavat, což vzbudilo nelibost u jeho nadřízených. Roku 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795–1856). Rybova nejznámější skladba Česká mše vánoční „Hej Mistře“ vznikla v roce 1796. Jako některé další skladby má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. J.J.Ryba je autorem zhruba 1300 kompozic různého rozsahu a nejrůznějších forem, z nichž převažovala hudba duchovní. Rybovi patří primát v kompozici umělé světské písně s klavírním doprovodem na české texty (12 českých písní z r. 1800). Pozoruhodnou úroveň má hudba pro varhany, kantáty, smyčcová kvarteta. Skladatelova smrt 8. dubna 1815, považovaná za sebevraždu, je dodnes zahalena tajemstvím. Na místě jeho smrti postavili lesní dělníci v roce 1854 kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou.

II. česká mše vánoční patří mezi česko-latinské kompozice, jež byly dokladem průniku národního jazyka do liturgie. Také druhá Rybova mše pro půlnoční bohoslužbu zaujme lidovým laděním a českou krajinou a je srozumitelná i ve venkovském prostředí, kde vznikla.