Aktuality

Má hvězda-druhá sloka

Má hvězda-druhá sloka

Nové fotky

Vánoční trhy Turnov,Rybovka Sobotka,Rovensko pod Troskami

Velikonoční tajenka

Zkoušky sboru
Zpíváte rádi?
Nezpívejte sami, připojte se k nám
a staňte se naším členem .
Přihlásit se můžete na některém z těchto kontaktů
zde
Zkoušky jsou obvykle každé pondělí
od 19.00 hodin
v hudební škole.
Těšíme se na Vás.
Kategorie: Archív

Založení Zpěváckého spolku - první začátky

Zpěv a píseň jistě můžeme považovat za nejpři­rozenější a nejkrásnější projev člověka. Píseň je potřebná jako vzduch, jako láska, jako vzpomínka. Člověk písní vyjadřoval svůj cit a náladu, radost i žal, lásku ke své vlasti. Odedávna si zpíval sám pro svou potěchu nebo společně s ostatními. Historie pěveckého života v Turnově je od dáv­ných dob bohatá. Ve středověku se provozovala hlavně hudba chrámová, jejíž hlavním nositelem se stala v 17. století literátská bratrstva. Literátské bratrstvo v Turnově mělo velkou vážnost a přední mužové města si kladli za čest náležeti k němu. První počátky světského sborového zpěvu jsou známy již v roce 1859, kdy turnovští úředníci založili mužský sbor Männergesangsverein. Když v roce 1860 byla v Rakousku povolena svoboda spolčování, požádal mužský zpěvácký sbor o po­volení zřízení Zpěváckého spolku, jehož účelem bylo „pěstování mužských čtverozpěvů a zpěvů chorálních, což se děje cvičením ve zpěvu, zpěváckými produkcemi a zábavami". České místo­držitelství v Praze svým výnosem z 31. 12. 1860 povolení vydalo.

První veřejná pěvecká zábava Mužského zpě­váckého spolku se konala 9. března 1861. Protože tímto datem byla zahájena veřejná čin­nost Zpěváckého spolku, počítáme rok 1861 za rok jeho vzniku. Prvním starostou spolku se stal turnovský poštmistr Josef Hoffmann. Počáteční léta činnosti byla léty velkého nadšení ovlivněného narůstajícím národním životem, i když z uměleckého hlediska byl repertoár ještě velmi chudý a pěvecky nenáročný. Hlavní příči­nou byl nedostatek českých sborů a cvičených zpěváků i nedokonalý nácvik bez vhodného nástroje. Veřejné produkce byly hlavně pěvecké zábavy s programem pěveckým i hudebním, zakončené často tancem.

 

Z významných událostí počátečního života spolku byla účast na Sjezdu českoslovanských spolků pěveckých 16. května 1862 v Praze, kde zpívalo 1400 pěvců z Čech a Moravy a účast na slav­nosti položení základního kamene Národního divadla v Praze roku 1868.

Podstatné zlepšení činnosti spolku nastalo v 70. letech, kdy spolek přijal české stanovy a do čela Zpěváckého spolku byl postaven MUDr. Vilém Laufberger, který byl starostou spolku až do r. 1898. Na slavnosti Karla Havlíčka Borovského v květnu 1870 přijel spolek do Prahy se svým spolkovým praporem, který navrhl turnovský malíř Jan Prousek.

K zpěvákům mužům se připojily i ženy a 3. čer­vence 1870 poprvé veřejně vystoupil ženský sbor. Tím byl položen základ k vytvoření smíše­ného sboru. Roku 1872 byl při Zpěváckém spolku založen i orchestr, jehož prvním dirigentem byl Jan Jarý.

Společenský spolkový život v té době a v dalších letech zajišťovala tradiční „Cecilka", každoroční oslava patronky pěvců v den jejího svátku.

print Formát pro tisk