Zdroj: https://www.psad.cz/archiv/pevecky-sbor-antonin-dvorak-jubilantem • Vydáno: 4.9.2011 16:45 • Autor: Dalibor
150 let
PĚVECKÝ SBOR ANTONÍN DVOŘÁK JUBILANTEM
V březnu 2011 oslavil turnovský pěvecký sbor Antonín Dvořák, dříve Zpěvácký spolek, úctyhodné kulaté výročí. Není mnoho sborů, které se mohou pochlubit nepřetržitou činností po celé jedno a půl století. Počátky sboru spadají do doby národního obrození, kdy Turnov patřil mezi velmi aktivní střediska národního dění - jména „libuňského jemnostpána“ Antonína Marka, J. F. Durycha a dalších zná jistě každý. Ve stejné době, po roce 1860, kdy byla vyhlášena svoboda spolčování v c.k. Rakousku, byla založena jednota Sokola (1862), divadelní spolek (1869) a jako první ze zdejších spolků právě Zpěvácký spolek.
Když požádal o povolení oficiálního spolku „za účelem pěstování mužských čtverozpěvů“, pracoval vlastně už dva roky. Za přesné datum vzniku je považován 9. březen 1861, kdy se konalo první veřejné vystoupení. Prvním starostou spolku byl J. Hoffmann a dirigenty J. Kern, J. Jarý a F. Čepelík. Zpočátku sbor provozoval méně náročné kusy, veřejné koncerty bývaly spojeny se zábavou a tancem. Účastnil se ale i významných vlasteneckých akcí, jako bylo položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze v roce 1868. V roce 1870 poprvé vystoupil také ženský sbor a o dva roky později orchestr. To už spolku předsedal starosta V. Laufberger a dirigoval učitel, sbormistr, archivář a organizátor hudebního života František Čepelík, svými pokračovateli nazývaný jako „předobrounký Čepelík“, který udal směr činnosti spolku na dlouhou dobu dopředu. Uvědomil si totiž, že nastala doba, kdy je společenská mnohostrannost spolku sboru spíše na škodu a je třeba se zaměřit na oblast uměleckou, tedy hudební. Soustředil se také na tvorbu tehdy současných národních skladatelů - Bedřicha Smetany, Karla Bendla a Antonína Dvořáka, kteří se později stali čestnými členy spolku.
Poslední čtvrtina 19. století znamená pro sbor zlatý věk, kdy se stává účastníkem i organizátorem kulturního života města. V této době je významným členem spolku patronátní komisař Rohanského panství Alois Göbl, výborný barytonista a původně učitel v Radostíně. V rámci své služby u Rohanů pobýval často v zimě v Praze, kde se jako nadšený muzikant nejprve seznámil s K. Bendlem a jeho prostřednictvím i s tehdy neznámým violistou Prozatímního divadla Antonínem Dvořákem. Vzniklo pevné přátelství, neboť Göbla s Dvořákem nespojovala jen láska k hudbě, ale i stejný věk a povahové rysy. Letní pobyty Dvořákovy rodiny na Sychrově v letech 1877 - 1870 a v letech následujících měly jistě kromě nezanedbatelných osobních vztahů a zážitků odraz i v Mistrově díle. Jsou to většinou drobné duchovní skladby - Ave Marie a Ave Maris Stella pro nižší hlas, Hymnus ke svaté Trojici a dvojzpěv Ó sanctisimma pro alt (to byla Dvořákova žena Anna) a baryton (ten měl hostitel A.Göbl). Dále tu v létě 1878 z větší části složil značnou část slavného houslového koncertu a-moll. Zpěváckému spolku v Turnově věnoval Mistr Dvořák Čtyři smíšené sbory op. 29 s částmi Místo klekání, Ukolébavka, Nepovím a Opuštěný. Významné jsou i další styky se Zpěváckým spolkem, který dokonce dvakrát účinkoval před Mistrem samotným.
Ani Dvořákův pobyt za „velkou louží“ nenarušil vztahy s Göblem a dalšími přáteli, i z této doby se zachovala bohatá korespondence. Po návratu píše: „V Americe se mi tuze stýskalo, což je ostatně patrné z mé symfonie, zvané Novosvětská, a již se tam nevrátím. To není život pro nás. Bezohlednost, žádné uznání za sebepoctivější práci. A ti žáci! Na ulici ani člověka nepozdraví… Co mě jedině těšilo, že z vlivu amerického ovzduší vznikla Novosvětská.“
Ačkoli v té době už vlastnil letní dům ve Vysoké u Příbrami, Sychrov navštívil ještě dvakrát, a to také s nastávajícím zetěm Josefem Sukem. 1. května 1904 zasáhla Spolek smutná zpráva o úmrtí Mistra Antonína Dvořáka. Tři dny nato - 4. května 1904 - po souhlasu pozůstalých, byl Zpěvácký spolek na valné hromadě pojmenován Zpěvácký spolek Antonín Dvořák.